Santa Cruz Trek // 28.8. - 31.8.2008
Posledni 4 dny jsme se neozyvali protoze jsme sli Santa Cruz trek. Jedna se o cca 50km trasu mezi velikany jako Alpamayo, Taulliraju, Artesonraju, Chacraraju, Huandoy a podobne. Veskerou vybavu je potreba nest sebou, protoze tam neni zadna infrastruktura. Cele se to da zvladnout za 4 dny, pokud nepocitame extremisty a pokud nechceme jit jeste nejake bocni vylety, ktere pridavaji dalsi dny.
Z Huarazu jsme vyrazili collectivem do Cashapampy, odkud se zacina. Tam uz na nas cekal smluveny arriero - donkey driver a jeho osli, kteri nam nesli naklad. My jsme sli jen nalehko s malym batohem, jidlo, stany a dalsi vybavu jsme sverili na jejich hrbety. Prvni den jsme vystoupali kanonem pomerne vysoko pryc od jakekoli civilizace. Po nekolika umornych hodinach jsme dorazili na prvni taboriste ve vysce asi 3.700 m.n.m., kde uz na nas cekal arriero. Po nekolika douscich mate de coca jsme se citili hned lepe a unava byla ta tam. Veceri jsme dali uz temer za tmy, stmiva se tu blizko rovniku pomerne rychle - uz kolem 6 hodiny vecer.
Druhy den nas cekala cesta stale nahoru kolem lagun Ichicocha a Hatuncocha az do tabora ve vysce 4.200 m.n.m. Odtud uz byly krasne vyhledy na zasnezene vrcholky a ledovce hor Alpamayo a Taulliraju. Nemluve o pohledech zpet do udoli, kterym jsme posledni dva dny stoupali nahoru.
Treti den nas cekal jeden z vrcholu celeho treku, prechod pres sedlo Punta Union ve vysce 4.750 m.n.m. Zaroven se jednalo o nejdelsi cestu ze vsech ctyrech dni, ze sedla se po vystupu muselo klesat mnoho kilometru do dalsiho tabora. Cely vystup az na uroven ledovce byl opravdu super a vsem se nam libil a zvladli jsme ho bez vyraznejsich potizi. Pro vsechny z nas to byl osobni vyskovy rekord.
Posledni den byl uz pomerne kratky, sli jsme do vesnice Vaqueria, odkud jiz funguje doprava zpet do civilizace. Posledni usek vedl kolem obydli mistnich domorodcu, takze jsme meli mnoho prilezitosti videt, jak zde v horach ziji. Mimo jine jsme videli i chov morcat urcenych na stoly mistnich restauraci - jedna se totiz o mistni specialitu, kterou mame v planu dnes vecer vyzkouset. Ve Vaquerii jsme si dohodli collectivo, ktere nas vezlo pres hory do mestecka Yungai na hlavni silnici. Tezko popsat neco, co se popsat snad ani neda ... cesta byla proste neuveritelna. Jednalo se o jeden z dosud mych nejlepsich zazitku. Prasna cesta siroka tak akorat pro jedno auto s desitkami serpentyn se klikati nejprve pres vysokohorske sedlo, aby nasledne doslova padala k lagunam Llanganuco az dolu do Yungai. Asi 45 km neskutecnych zazitku...
K veceru jsme dorazili zpet do Huarazu, tam jsme prespali a dnes uz se chystame vyrazit zase o kus dale.
Nase cesta nyni povede smer Lima, pak Paracas, kde bychom meli jet na vylet k ostrovum Islas Ballestas, pak do Nascy, tam prelet nad poustnimi obrazci a nakonec do mesta Arequipa. Nevime, jak to bude s pristupem na net, takze omluvte pripadne prodlevy :-)
Z Huarazu jsme vyrazili collectivem do Cashapampy, odkud se zacina. Tam uz na nas cekal smluveny arriero - donkey driver a jeho osli, kteri nam nesli naklad. My jsme sli jen nalehko s malym batohem, jidlo, stany a dalsi vybavu jsme sverili na jejich hrbety. Prvni den jsme vystoupali kanonem pomerne vysoko pryc od jakekoli civilizace. Po nekolika umornych hodinach jsme dorazili na prvni taboriste ve vysce asi 3.700 m.n.m., kde uz na nas cekal arriero. Po nekolika douscich mate de coca jsme se citili hned lepe a unava byla ta tam. Veceri jsme dali uz temer za tmy, stmiva se tu blizko rovniku pomerne rychle - uz kolem 6 hodiny vecer.
Druhy den nas cekala cesta stale nahoru kolem lagun Ichicocha a Hatuncocha az do tabora ve vysce 4.200 m.n.m. Odtud uz byly krasne vyhledy na zasnezene vrcholky a ledovce hor Alpamayo a Taulliraju. Nemluve o pohledech zpet do udoli, kterym jsme posledni dva dny stoupali nahoru.
Treti den nas cekal jeden z vrcholu celeho treku, prechod pres sedlo Punta Union ve vysce 4.750 m.n.m. Zaroven se jednalo o nejdelsi cestu ze vsech ctyrech dni, ze sedla se po vystupu muselo klesat mnoho kilometru do dalsiho tabora. Cely vystup az na uroven ledovce byl opravdu super a vsem se nam libil a zvladli jsme ho bez vyraznejsich potizi. Pro vsechny z nas to byl osobni vyskovy rekord.
Posledni den byl uz pomerne kratky, sli jsme do vesnice Vaqueria, odkud jiz funguje doprava zpet do civilizace. Posledni usek vedl kolem obydli mistnich domorodcu, takze jsme meli mnoho prilezitosti videt, jak zde v horach ziji. Mimo jine jsme videli i chov morcat urcenych na stoly mistnich restauraci - jedna se totiz o mistni specialitu, kterou mame v planu dnes vecer vyzkouset. Ve Vaquerii jsme si dohodli collectivo, ktere nas vezlo pres hory do mestecka Yungai na hlavni silnici. Tezko popsat neco, co se popsat snad ani neda ... cesta byla proste neuveritelna. Jednalo se o jeden z dosud mych nejlepsich zazitku. Prasna cesta siroka tak akorat pro jedno auto s desitkami serpentyn se klikati nejprve pres vysokohorske sedlo, aby nasledne doslova padala k lagunam Llanganuco az dolu do Yungai. Asi 45 km neskutecnych zazitku...
K veceru jsme dorazili zpet do Huarazu, tam jsme prespali a dnes uz se chystame vyrazit zase o kus dale.
Nase cesta nyni povede smer Lima, pak Paracas, kde bychom meli jet na vylet k ostrovum Islas Ballestas, pak do Nascy, tam prelet nad poustnimi obrazci a nakonec do mesta Arequipa. Nevime, jak to bude s pristupem na net, takze omluvte pripadne prodlevy :-)
Komentáře