Peru 2008

Cau, tak jsme zpet v CR. Od naseho posledniho prispevku se toho moc neudalo (alespon se mi to zda), ale kdyz tak nad tim premyslim, tak toho zase tak malo neni. Takze: Na Machu Picchu (dale jen MP) jsme vyrazili uz den dopredu. Nas plan byl po ceste navstivit nektere dalsi incke pamatky a k veceru prijet do vesnice Ollantaytambo, odkud uz si musite vzit (predrazeny) vlak primo pod MP do vesnice Aguas Calientes. Tam jsme meli v planu prespat a brzy rano vyrazit na slavnou pamatku. Jeli jsme tedy mistnim autobusem asi hodinu a pul a nechali se vysadit na krizovatce vedouci k mistu zvanemu Morray, zde inkove meli jakousi zemedelskou pokusnou laborator. Od krizovatky nas vezl na misto nasmlouvany taxik, ktery nas mel pak dovezt i na dalsi pamatku a zpet k zastavce autobusu. Meli jsme vsak smulu na hrozny taxi-vrak, dvere nesedely a pri jizde po sotolinovych cestach se do auta priserne prasilo (ta dira v podbehu v kufru tomu dvakrat neubirala). Ridic nejprve jeste odvezl starou indianku do ...

Zatimco my dnes budeme behat po Machu Picchu a nebudeme na internetu, zverejnujeme na blogu jeden prispevek, ktery vznikal postupne pri nasi ceste: Musim se zminit pro vsechny kamarady kacery o geocachingu zde v Peru. Pokud nevite o co jde, google vam urcite poradi. Takze nasledujici radky jsou jen pro zasvecene. V celem Peru je, pokud dobre pocitam, jen 18 cache. A nektere z nich jsou i na nasi trase, tudiz je temer mou povinnosti se je pokusit odlovit :-) Prvni prilezitost se naskytla v Huaraze, respektive na vylete k lagune Churup (viz drivejsi prispevek). Prvni zarez je tedy GCA637 a zaroven moje krasna 200sta keska s terenem 4.5 - to potesi. Dalsi prilezitost se naskytla v Lime. Pri prestupu na autobus z Huarazu do Paracasu jsme meli par hodin volno, proto jsme vyrazili na prohlidku a zaroven odlov kesi ve ctvrti Miraflores. Kesky PPP (GC9A0D) a Intihuatana GC17BMA dlouho neodolavaly.

Zdravim vsetkych citatelov nasho blogu z Cusca. Cusco je krasne kolonialne mesto, kde travime posledny tyzden nasho vyletu. Vcera sme mali relaxacny den, odpocivali a vychutnavali pohodu Cusca. Navstivili sme katedralu zasvatenu Lordovi zemetrasenia, ako zaujimavost uvediem obraz Poslednej vecere, kde uprostred stola pred Jezisom na podnose lezi pecene morciatko a Judas ma tvar spanielskeho uchvatitela a okupatora Francisca Pizzara. Kostol Companieros de Jesus ma prekrasny 22m vysoky, ornamentalny a pozlateny oltar z cedroveho dreva, ktory prezil vsetky tri zemetrasenia, ktore postihli Cusco od invazie Spanielov. V dalsom kostole sme videli vraj najkrajsiu a najzdobenejsiu drevenu kazatelnicu v Juznej Amerike, ktoru vytvoril miestny stolar - indian. Dnes (streda) sme zasli na inske ruiny v okoli. Zachovalo sa ich iba niekolko a to v dost biednom stave. Spanieli co mohli zburali a pouzili na stavbu svojich kostolov, katedraly a vlastnych domov. Velka skoda, ze sa nedochovali ziadne...

Veci probihaji tak rychle, ze nestihame zaznamenavat to, co se deje okolo nas a co prozivame. Jak jsme avizovali, vyrazili jsme do Bolivie - hlavniho mesta La Paz. Zde je nekolik postrehu z teto, puvodne neplanovane, odbocky nasi cesty: Den prvni - byl hlavne ve znameni cesty z Puna do La Paz, hlavni zajimavosti byly asi tri: 1) krasne pohledy na modre jezero Titicaca, kdyz jsme jeli pres hory na misto, kde jsme jej prepluli na lodi, perlickou byla preprava naseho autobusu na voru; 2) prijezd do La Pazu je neuveritelny, kdo to nezazije, tak tomu se to tezko vysvetluje, sjizdi se z nahorni plosiny a predmesti El Alto do udoli kde je La Paz ... neco neskutecneho; 3) v La Pazu na ulici prodavaji uplne bezne mrtve vysusene embrya malych lam, susene zaby, lektvary, hadi kuze, koku a jine carodejnicke potreby Den druhy - prohlidka mesta, kolonialni i moderni cast, trhy kde se nas pokouseli (neuspesne) okrast, taky jsem se prihlasil na sjezd na kole po nejnebezpecnejsi ceste sveta ( http://en...

Arequipa nas v piatok 5.9. rano privitala krasnym bezoblacnym pocasim. Slavek i ja sme nocnu jazdu v autobuse prezili bez problemov, avsak i tak sme si na prvy den v Arequipe naplanovali odpocinok. V hosteli Tambo Viejo, kde sme ubytovani, sme dostali izbu na najvyssom poschodi (3.) s prekrasnym vyhladom na sopku El Misti (5.900m). Vystup na nu sme mali od pociatku v plane, ale vzhladom k nasim predchadzajucim zazivacim problemom sme vystup z nasho planu vymazali :-( Tak sme sa aspon kazdy den kochali pohladom! Arequipa je prijemne mesto s necelym milionom obyvatelom (po Lime druhe najvacsie v Peru). Je tu vela kolonialnych stavieb postavenych z bieleho kamena, preto dostala prezyvku biele mesto. My sme si rozhodne nenechali ujst navstevu namestia Plaza de Armas, miestneho klastora Santa Catalina, Musea Sanctuario - Juanity a dalsich niekolkych kostolov. Klastor Santa Catalina zalozili pred necelymi 500 rokmi a az do roku 1975 bol verejnosti nepristupni. Este dnes v jeho casti, ktora n...

Jedna se o druhy nejhlubsi kanon na svete, ktery je asi 250 km od Arequipy. Krome trekingu jsou hlavni atrakci kondori, kteri zde ziji. A udajne je to nejlepsi misto na pozorovani kondoru na svete. Cesta nam zabrala temer cele odpoledne, jeli jsme do vesnice Cabanaconde, kde jsme prespali. Brzy rano jsme vyrazili na misto zvane Cruz del Condor, odkud je nejlepsi vyhled a jeste predtim, nez tam prijedou hordy turistu. Nazhaveni na tyto ptaci obry jsme se rozhlizeli vsude okolo a .... nic!!! Nikde nic nebylo! Kondori proste asi zrovna stavkovali. Tak jsme takticky vyckavali, mezitim prijizdely ony hordy turistu a misto se plnilo. Asi za hodinu (pry presne v 8.44) se konecne kondori objevili. Priletela rodinka kondoru citajici dva rodice a tri potomky. Po asi hodine pozorovani, kdy ptaci letali doslova nad nasimi hlavami, zase odleteli. My jsme se vydali zpet pesky po ceste do Cabanaconde, kde jsme meli v planu chytit bus zpet do Arequipy a vychutnavali jsme si neskutecne vyhledy dolu do ...

Zdravime z mesta Puno na brehu jezera Titicaca ve vysce nejakych 3.830 m.n.m. Dnes jen kratce. Za prve jsme v poradku a v pohode. Nejak nestihame psat, je hodne zazitku a malo casu. Mame do blogu rozepsanou Arequipu a Canon del Colca, to vam jeste dluzime, snad to brzy dopiseme. Zitra jedeme na plovouci rakosove ostrovy na jezere a na dalsi vetsi ostrov Taquilla. Dnes jsme rozhodli, ze take navstivime sousedni Bolivii, kam pojedeme pozitri 11.9. na par dnu, chceme navstivit La Paz a nejake zajimavosti okolo. Pak se vratime zpet do Peru a vyrazime smer Cusco a Machu Picchu. Take moc dekujeme za vase zpravy a podporu, klidne piste dale.

Po krasnom relaxacnom odpoludni stravenom v Paracase pri brehu Ticheho oceanu sme sa podvecer vydali autobusom smerom na juh - do oblasti Nasca. Paracas bol nasou poslednou zastavkou pri mori, ocean uvidime az pri odlete z Limy. Nasca je znama obrazcami, ktore su rozprestrete na planine nedaleko mesta a mozno ich vidiet iba z vtacej perspektivy. Ich zmysel a dovod vzniku je neznamy, existuje niekolko teorii. Najznamejsia je asi ta, ktora o obrazcoch hovori ako o kalendari..... Prelet nad obrazcami sme si nemohli nechat ujst, lietadlo - Cessnu bez bocnych vystuh sme si rezervovali uz s predstihom pri odchode z Huarazu. Slavek sa na prelet velmi tesil a v jeho blogu sa docitate, ako nakoniec Nascu prezil. Hodina letu nebola presne dana, lietat sa zacina rano o 7.00 hod, avsak doezite je pocasie. Nesmie byt hmla a ani silny vietor. Rano sme sa zobudili do usmokleneho rana s velkou oblacnostou. Nas vylet sa rozplyval v hmle nam neostavalo nic ine, iba cakat.... Okolo 10.30 hod volali z le...

Do Nascy jsme vyrazili od Ticheho oceanu v tezke pohode. Bohuzel uz v buse se to v mem pripade zmenilo. Nahle zaludecni potize... Byl jsem rad ze jsme dorazili na hostel, kde jsem stravil vetsinu vecera na toalete s krecemi v brichu. Nasypal jsem do sebe davku leku a doufal, ze to brzy prejde. Rano uz mi bylo o malinko lepe, ale ne natolik, abych mohl absolvovat let nad obrazci v pousti, na ktery jsem se velmi tesil. Takze ostatni vyrazili tentokrat beze mne a ja zustal v posteli. Po jejich navratu jsem z jejich zelenych vyrazu ve tvari usoudil, ze jsem udelal jednoznacne dobre. Pry to za to ani nestalo, zazitky spise negativni, z letadla jim bylo blbe. Odpoledne jsme meli jeste domluveny vylet na nedaleky hrbitov Chauchilla, kde jsou odryty nektere hrobky pred-inske civilizace. V hrobkach v pousti jsou pohrbeny mumie, a to jak dospeli, tak i deti. Zajimave je ulozeni ostatku do hrobu, jsou zachovale vlasy a kuze, balzamovaci platno. Hrobek je po cele pousti nekolik tisic, ale mnoho z ...

Cesta do Paracasu prebehla bez problemov, autobus nas s polhodinnovym omeskanim vyhodil podvecer v Paracase - v meste na brehu Ticheho oceanu, ktore pred rokom zasiahlo zemetrasenie o sile 7.8 stupna a jeho nasledky su viditelne do dnes. Niektore hotely uz dnes neexistuju, ine sa stavaju od zakladov, tie mensie ich majitelia postupne opravuju... Utorkovy podvecer so zamracenou oblohou posobil na mna dost deprimujuco, okolita pust, piesok a kamene tento dojem posilovali.... O to viac som bola zvedava na nedaleke ostrovy Islas Ballestas, na ktore su Peruanci hrdi a pripovnavaju ich k nedalekym Galapagom. Rano o 8.00 hod sme vyrazili z pristavu raketou (rychlolodou), cestou sme sa zastavili u piesocnateho poloostrova, na ktorom z dialky "svietil" kandelaber - "candellabro" - obrazec z kamena a piesku, ktory pre mnoha stovkami rokmi na strani vytvorila pre-inkska civilizacia a je jasne rozoznatelny do dnes. Porovnavaju ho s obrazcami v Nasce, ale o Nasca viac nabuduce. ...

Posledni 4 dny jsme se neozyvali protoze jsme sli Santa Cruz trek. Jedna se o cca 50km trasu mezi velikany jako Alpamayo, Taulliraju, Artesonraju, Chacraraju, Huandoy a podobne. Veskerou vybavu je potreba nest sebou, protoze tam neni zadna infrastruktura. Cele se to da zvladnout za 4 dny, pokud nepocitame extremisty a pokud nechceme jit jeste nejake bocni vylety, ktere pridavaji dalsi dny. Z Huarazu jsme vyrazili collectivem do Cashapampy, odkud se zacina. Tam uz na nas cekal smluveny arriero - donkey driver a jeho osli, kteri nam nesli naklad. My jsme sli jen nalehko s malym batohem, jidlo, stany a dalsi vybavu jsme sverili na jejich hrbety. Prvni den jsme vystoupali kanonem pomerne vysoko pryc od jakekoli civilizace. Po nekolika umornych hodinach jsme dorazili na prvni taboriste ve vysce asi 3.700 m.n.m., kde uz na nas cekal arriero. Po nekolika douscich mate de coca jsme se citili hned lepe a unava byla ta tam. Veceri jsme dali uz temer za tmy, stmiva se tu blizko rovniku pomerne ry...

Puya Raymondi je najvacsia bromelia na svete a vylet k nej som si nemohla nechat ujst! Bol to nas dalsi aklimatizacny vylet pred trekom Santa Cruz. Rastie v Narodnom parku Huascaran, v udoli Carpa v nadmorskej vyske 4.200 m.n.m. A to bol kamen urazu! V hoteli nam doporucili najskor navstivit kancelariu narodneho parku a ziskat povolenie. Tam nam mila slecna s usmevom v spanielcine oznamila, ze udolie je zatvorene a Puyu vidiet nemozeme ... to bolo pre mna /i ostatnych/ velke sklamanie. Smutni a sklamani /hlavne ja!!!/sme odchadzali a snazili sa vymysliet nahradne riesenie. Doporucili nam sice navstivit inu oblast, ale ta bola prilis daleko na jednodnovy vylet. A riesenie prislo takmer samo! Cestou do hotela sme sa zastavili v turistickej kancelarii, s ktoru sme planovali trek Santa Cruz. Len tak mimochodom som sa postazovala, ze sa prave vraciame z kancelarie narodneho parku, kde nam odmietli predat povolenie k navsteve udolia Carpa. Ich reakcia bola prekvapujuca! To nie je ziadnen pro...