Peru 2008

Cau, tak jsme zpet v CR. Od naseho posledniho prispevku se toho moc neudalo (alespon se mi to zda), ale kdyz tak nad tim premyslim, tak toho zase tak malo neni. Takze: Na Machu Picchu (dale jen MP) jsme vyrazili uz den dopredu. Nas plan byl po ceste navstivit nektere dalsi incke pamatky a k veceru prijet do vesnice Ollantaytambo, odkud uz si musite vzit (predrazeny) vlak primo pod MP do vesnice Aguas Calientes. Tam jsme meli v planu prespat a brzy rano vyrazit na slavnou pamatku. Jeli jsme tedy mistnim autobusem asi hodinu a pul a nechali se vysadit na krizovatce vedouci k mistu zvanemu Morray, zde inkove meli jakousi zemedelskou pokusnou laborator. Od krizovatky nas vezl na misto nasmlouvany taxik, ktery nas mel pak dovezt i na dalsi pamatku a zpet k zastavce autobusu. Meli jsme vsak smulu na hrozny taxi-vrak, dvere nesedely a pri jizde po sotolinovych cestach se do auta priserne prasilo (ta dira v podbehu v kufru tomu dvakrat neubirala). Ridic nejprve jeste odvezl starou indianku do

Zatimco my dnes budeme behat po Machu Picchu a nebudeme na internetu, zverejnujeme na blogu jeden prispevek, ktery vznikal postupne pri nasi ceste: Musim se zminit pro vsechny kamarady kacery o geocachingu zde v Peru. Pokud nevite o co jde, google vam urcite poradi. Takze nasledujici radky jsou jen pro zasvecene. V celem Peru je, pokud dobre pocitam, jen 18 cache. A nektere z nich jsou i na nasi trase, tudiz je temer mou povinnosti se je pokusit odlovit :-) Prvni prilezitost se naskytla v Huaraze, respektive na vylete k lagune Churup (viz drivejsi prispevek). Prvni zarez je tedy GCA637 a zaroven moje krasna 200sta keska s terenem 4.5 - to potesi. Dalsi prilezitost se naskytla v Lime. Pri prestupu na autobus z Huarazu do Paracasu jsme meli par hodin volno, proto jsme vyrazili na prohlidku a zaroven odlov kesi ve ctvrti Miraflores. Kesky PPP (GC9A0D) a Intihuatana GC17BMA dlouho neodolavaly.

Zdravim vsetkych citatelov nasho blogu z Cusca. Cusco je krasne kolonialne mesto, kde travime posledny tyzden nasho vyletu. Vcera sme mali relaxacny den, odpocivali a vychutnavali pohodu Cusca. Navstivili sme katedralu zasvatenu Lordovi zemetrasenia, ako zaujimavost uvediem obraz Poslednej vecere, kde uprostred stola pred Jezisom na podnose lezi pecene morciatko a Judas ma tvar spanielskeho uchvatitela a okupatora Francisca Pizzara. Kostol Companieros de Jesus ma prekrasny 22m vysoky, ornamentalny a pozlateny oltar z cedroveho dreva, ktory prezil vsetky tri zemetrasenia, ktore postihli Cusco od invazie Spanielov. V dalsom kostole sme videli vraj najkrajsiu a najzdobenejsiu drevenu kazatelnicu v Juznej Amerike, ktoru vytvoril miestny stolar - indian. Dnes (streda) sme zasli na inske ruiny v okoli. Zachovalo sa ich iba niekolko a to v dost biednom stave. Spanieli co mohli zburali a pouzili na stavbu svojich kostolov, katedraly a vlastnych domov. Velka skoda, ze sa nedochovali ziadne

Veci probihaji tak rychle, ze nestihame zaznamenavat to, co se deje okolo nas a co prozivame. Jak jsme avizovali, vyrazili jsme do Bolivie - hlavniho mesta La Paz. Zde je nekolik postrehu z teto, puvodne neplanovane, odbocky nasi cesty: Den prvni - byl hlavne ve znameni cesty z Puna do La Paz, hlavni zajimavosti byly asi tri: 1) krasne pohledy na modre jezero Titicaca, kdyz jsme jeli pres hory na misto, kde jsme jej prepluli na lodi, perlickou byla preprava naseho autobusu na voru; 2) prijezd do La Pazu je neuveritelny, kdo to nezazije, tak tomu se to tezko vysvetluje, sjizdi se z nahorni plosiny a predmesti El Alto do udoli kde je La Paz ... neco neskutecneho; 3) v La Pazu na ulici prodavaji uplne bezne mrtve vysusene embrya malych lam, susene zaby, lektvary, hadi kuze, koku a jine carodejnicke potreby Den druhy - prohlidka mesta, kolonialni i moderni cast, trhy kde se nas pokouseli (neuspesne) okrast, taky jsem se prihlasil na sjezd na kole po nejnebezpecnejsi ceste sveta ( http://en

Arequipa nas v piatok 5.9. rano privitala krasnym bezoblacnym pocasim. Slavek i ja sme nocnu jazdu v autobuse prezili bez problemov, avsak i tak sme si na prvy den v Arequipe naplanovali odpocinok. V hosteli Tambo Viejo, kde sme ubytovani, sme dostali izbu na najvyssom poschodi (3.) s prekrasnym vyhladom na sopku El Misti (5.900m). Vystup na nu sme mali od pociatku v plane, ale vzhladom k nasim predchadzajucim zazivacim problemom sme vystup z nasho planu vymazali :-( Tak sme sa aspon kazdy den kochali pohladom! Arequipa je prijemne mesto s necelym milionom obyvatelom (po Lime druhe najvacsie v Peru). Je tu vela kolonialnych stavieb postavenych z bieleho kamena, preto dostala prezyvku biele mesto. My sme si rozhodne nenechali ujst navstevu namestia Plaza de Armas, miestneho klastora Santa Catalina, Musea Sanctuario - Juanity a dalsich niekolkych kostolov. Klastor Santa Catalina zalozili pred necelymi 500 rokmi a az do roku 1975 bol verejnosti nepristupni. Este dnes v jeho casti, ktora n

Jedna se o druhy nejhlubsi kanon na svete, ktery je asi 250 km od Arequipy. Krome trekingu jsou hlavni atrakci kondori, kteri zde ziji. A udajne je to nejlepsi misto na pozorovani kondoru na svete. Cesta nam zabrala temer cele odpoledne, jeli jsme do vesnice Cabanaconde, kde jsme prespali. Brzy rano jsme vyrazili na misto zvane Cruz del Condor, odkud je nejlepsi vyhled a jeste predtim, nez tam prijedou hordy turistu. Nazhaveni na tyto ptaci obry jsme se rozhlizeli vsude okolo a .... nic!!! Nikde nic nebylo! Kondori proste asi zrovna stavkovali. Tak jsme takticky vyckavali, mezitim prijizdely ony hordy turistu a misto se plnilo. Asi za hodinu (pry presne v 8.44) se konecne kondori objevili. Priletela rodinka kondoru citajici dva rodice a tri potomky. Po asi hodine pozorovani, kdy ptaci letali doslova nad nasimi hlavami, zase odleteli. My jsme se vydali zpet pesky po ceste do Cabanaconde, kde jsme meli v planu chytit bus zpet do Arequipy a vychutnavali jsme si neskutecne vyhledy dolu do